Květové vody jsou v posledních letech velice trendy záležitostí. Hlavní důvody je možné shrnout do dvou slov, vůně a univerzálnost. Jako každému módnímu hitu i jim stojí za to se podívat na kořínek.

V první řadě je nutné rozlišit označení květová voda a hydrolát, která se často užívají jako synonyma. Květová voda v širokém smyslu může označovat jakoukoliv "vodu", která má květinovou vůni. Často se jedná o směs vody a esenciálního oleje, který je v květinách odpovědný za jejich charakteristickou vůni. Jednoduchou květovou vodu lze ale získat např. také prostým "vylouhováním" květin ve vodě. V neposlední řadě se vyrábějí i synteticky, takže jakákoliv spojistost s přírodou je pak zavádějící.

Naproti tomu hydrolát je technický pojem. Hydrolát vzniká parní destilací, při které se v destilační vodě rozpouštějí hydrofilní složky obsažené v rostlině a malé množství esenciálního oleje. Hydrolát proto nemusí vůbec pocházet z květin nebo květů jako takových, ale i z dřevin a jiných rostlin, z jejich listů, kůry a podobně. Narozdíl od esenciálního oleje jako takového také nemusí mít vůni shodnou s typickou vůní dané rostliny. Zatímco např. hydrolát z růže sdílí její sladkou vůni, hydrolát z levandule se od "mateřské" rostliny vůní velmi odlišuje a ne každý považuje jeho vůni za příjemnou.

Protože však označení květová voda zní lépe než hydrolát, najdete ho v názvech výrobků častěji. Pro zjištění, co se za jménem skutečně skrývá, je nutné prozkoumat podrobněji popis nebo složení výrobku. Výhodou hydrolátů je, že se snášejí lépe než esenciální oleje, které jsou často poměrně agresivní a citlivější osoby mohou dráždit a způsobovat u nich alergie. 

Hydroláty, tedy květové vody v užším smyslu, mají široké využití, od péče o domácnost přes kosmetiku až po vaření. V domácnosti je lze použít jako osvěžovače vzduchu nebo třeba přísadu do praní nebo k žehlení, která krásně provoní prádlo. V kosmetickém použití plní celou řadu funkcí, od hydratace pokožky po její ošetření při spálení sluncem. Některé zbaví miminko nepříjemných opruzenin, jiné jsou vynikající pro aromaterapii a navození klidné mysli. Vždy samozřejmě záleží na vlastnostech konkrétního hydrolátu. A kupříkladu růžová květová voda je tradiční přísadou v některých exotických kuchyních, např. indické nebo předovýchodní. 

Právě způsob použití je ovšem závislý na tom, zda se jedná o pravý hydrolát nebo jen syntetickou květovou vodu. Uměle vyrobená voda je snad přijatelná jako zdroj požadované vůně, bude však postrádat přínosné vlastnosti originálu pro pokožku a zdraví. A už vůbec ji nelze doporučit k přidání do pokrmu. Naopak pravé hydroláty, zvlášť pokud jsou v bio kvalitě, mají celé široké využití.

Jedinou nevýhodou hydrolátů je jejich omezená trvanlivost. Správně by se měly uchovávat v chladničce, i tak je jejich životnost omezena na 6 - 18 měsíců. Je také třeba mít na paměti, že jsou citlivé na kontaminaci bakteriemi. Pokud je tedy chcete přelít do jiné nádoby, je vhodné ji nejprve sterilizovat. Na druhou stranu, na rozdíl od esenciálních olejů jim nevadí plastové obaly. V každém případě, pokud hydrolát změní svoji vůni nebo začně být zakalený, je čas jej oželet.

Květová voda se tedy v domácnosti rozhodně neztratí. A je už na každém, aby si mezi nimi vybral svojí favoritku.